Mammito, naprosto chápu, že chceš, aby tvoje děti měly dědečka. Taky bych si to přála. Sama jsem zažila jednoho bezvadného dědečka, druhý se s babičkou v mládí rozvedl, ale když byly vztahy po dlouhé době navázány, měla jsem ho moc ráda a jeho novou rodinu taky.
Jenže jeden náš dědeček, dříve hodný člověk, trpí už dost těžkou demencí a nesnáší děti. Druhý je úplně mimo (léčí se na psychiatrii), te´d řeším jeho zbavení svéprávnosti, "vidí" lidi, nepoznává maminku, vidí v ní ďábla Není schopen se o sebe starat (ne fyzicky, to se stará maminka), vždycky ho zajímalo jen jeho já a teď je to stokrát horší. Děti ho naprosto nezajímají a ode mne vždy jen něco chce, abych zařídila, aby něco nemusel platit, abych něco zaplatila, abych si s ním popovídala, ale děti ať jdou pryč.
Takový děda - a myslím, že pod vládou své manželky by tvůj taky nic moc nebyl - stojí za prd a stojí za to nabídnout smířnou ruku a když to nepůjde, tak jdi do pekla. Sorry, že mám takový názor, asi je to tím, že se sem včera můj táta zase nasáčkoval a požadoval.