Myslela jsem, že máme celkem pravidelné a tradiční uspořádání dne. Tzn. Ráno vstát, někdy kolem poledne oběd a spaní e večer spaní dle toho, jak dlouho se spalo odpoledne.
Ale narazila jsem na rodiče dívenky, kteří byli z našeho režimu u vytržení.
Jejich holčička má přesně rozplánovaný den skoro na minuty. Přesně ve dvanáct musí sedět u stolu a obědvat, ihned poté spaní a přesně zase na minutu večeře. Samozřejmě pro svačinky to platí také. I kdyby čert na koze jezdil ve dvanáct musí sedět doma u stolu a jíst.
Nechápavě jsem se zeptala, jak to dělají, když chtějí na výlet nebo jsou někde mimo domov. Tak všechny akce se plánují a řídí podle denního režimu holčičky. Na výlety přes den moc nejezdí. A když náhodou, tak režim se musí dodržet i tak.Prostě ve dvanáct jídlo a pak spaní.
Mají jednu velkou výhodu a to, že holčička jim také s železnou pravidelností usíná asi v osm. Takže mají volné večery.

Osobně mi toto přijde jako mírná šílenost. Oni na nás zase nechápavě koukali, když jsme řekli, že někam jedeme na celý den. A jak to děláte s jídlem a se spaním?
No, vyspí se cestou, jak chce...musí se přizpůsobit malej nám, našim plánům,odpovídali jsme
Prostě nechápali, že existuje někdo, kdo tyto věci neřeší a ještě navíc se chuďátko dítě musí přizpůsobovat rodičům.

Na jejich omluvu musím dodat, že to je jejich první dítě a že jsou to vzdělaní lidé, kteří přečetli o výchově jistě mnoho poučné literatury.