Já teda honku zase mám, večer si oddychuju, že všichni přežili, ale i tak se do práce netěším. Když začala dcera chodit do školky, byla jsem z toho špatná dost dlouho, ale protože jsem byla na rodičáku se synem, pořád jsem se utěšovala, že si ji můžu kdykoliv nechat doma .
Takže podruhé se na to netěším ani trochu. A taky si vše organizuju ráda sama, takže i když často nestíhám, a jsem ulítaná, snáší se mi to dobře právě proto, že si to dělám po svém.
A taky vstávání v noci k nemocným dětem není stresující, když druhý den nemusím do práce, že.