Bumbi,
já jsem asi ctižádostivá matka, to jo, ale i kdybych nebyl-chci dopřát dětem určitě standard-dobrý vzdělání, jazyky, kurzy, koníčky-a to všechno prostě hodně stojí, uvidíš to,až ti děti povyrostou.U malých je to sranda, takže je i snadný říkat, že "třetí dítě " se už nepozná atd..U nás se samozřejmě pozná i druhý dítě,i třetí dítě a poznalo by se jakýkoli další dítě..
např. zahraniční jazykový pobyt, na který děti dneska celkem běžně na gymnáziích a druhých stupních jezdí, stojí od několika desítek tisíc za dítě..A nedovedu si představit( hlavně byhc to nechtěla), že bych svýmu díttěi řekla:" hele, ostatní jedou,ale ty ne, nejsou finance, ale víš co-máš pět sourozenců,to je přece taky hezký..."..Případně:" hele, víš co, já se obešla bez znalostí jazyků a jak si panečku pěkně žiju..A naučit se to můžeš i bez jazykových pobytů, že jo.."
Přičemž nemám nic proti tomu, když si někdo vědomě pořídí třeba i pět dětí a přitom dopředu ví,že jim nic takovýho neumožní-je to každýho rozhodnutí.
Já bych to nechtěla-a tři děti jsou tedy i z uvedenýho důvodu mou hranicí..