Milko, k matkám, které chodí pařit v rozumné míře, se stavím tolerantně a chápavě. Sama se chodím večer bavit o dost méně než třeba Ty, ale je to tím, že prostě nemám větší potřebu. Je mi ovšem milejší "umírněně pařící" matka, která si na nic nehraje, než matka, která dává všem okolo najevo, jak jsem úžasná, v důsledku čehož jí má plné zuby celé její okolí včetně jejího vlastního potomstva. V rozumné míře vyrážející matka je přínosem i pro děti, mám dětské trauma z toho, jak jsem každou chvíli poslouchala kecy ve stylu "slušná matka nikam nechodí" apod.

Mám spolužáka, kterého měli jeho rodiče příliš brzy, ale má s nimi moc hezký vztah. Jednou mi říkal, že mu rodiče pověděli, že nikdy neměli pocit, že by jim někde něco uteklo, protože cca jednou měsíčně dali děti k prarodičům a někam si vyjeli.

A na závěr jedna veselá historka: Nedávno jsme šli se synem kolem mé oblíbené restaurace a syn na celé kolo zakřičel: "Mami, a sem chodíte pařit s tetou Julčou, která už má v bříšku to miminko, co se tak brzy narodí?"