Ivujlenko,
já se v dětství neměla špatně po materiální stránce, ale hrozně mi chyběl někdo, kdo by mi rozuměl, kdo by se mi věnoval a chápal mne, prostě mne měl rád. Po dědečkově smrti jsem už nikdy neměla pocit, že mám někoho, komu za to stojím. A nechci, aby to zažíval můj syn. Proto mi víc záleží na tom společném čase a zážitcích, tím spíš, že jich máme míň díky tomu, že po finanční stránce leží všechno na mně. Pro syna by byl sourozenec opravdu spíš neštěstí.