Myslím, že čím víc dětí, tím míň práce s nimi . Nevidím nic špatného na tom, že se děti mj. vychovávají navzájem, naopak si myslím, že jedináčci jsou hodně ochuzení. Taky záleží, jestli se výchova považuje za práci a práce za něco, na co by děti neměly sáhnout. Jelikož to vidím jinak, nemám problém podělit se o "břímě výchovy" každého dítěte s ostatními dětmi .

Děti máme zatím dvě a chtěla bych minimálně tři, muž (zatím :) maximálně tři, takže se (zatím :)) shodneme na třech. Taky jsem zvědavá, jestli pak už budu mít pocit, že jsme kompletní, a doufám, že jo. Pár diskusí tady na téma "toužím po ještě jednom dítěti, ale muž nechce" jsem četla a nerada bych se někdy ocitla v té situaci.