mám zkušenost s kamarádkou se čtyřmi dětmi, která je jako moje ségra, mám jí moc ráda. Její děti jsou fakt bezvadný, hodně si vyhrajou mezi sebou, jsou parta, je to príma. Ale opravdu mi někdy přijde, že jsou takový trochu nevymazlený. Pořád se chtěj mazlit a "lísají" se kde komu. snaží se jak doma tak u kamarádky (u mě) urvat si ten čas pro sebe. Dost se hašteří o hračky. Kamarádka je opravdu skvělá matka, furt vymýšlí akce, pořád něco dělají, hrají, naprotej ideál, ale je to na vrub rozvíjení takový tý intimní lásky máma-dítě. Možná se pletu.
Navíc mi připadá, že tři a více dětí nejsou pro kdekoho, je potřeba se připravit na šílenou logistiku co se týče školky školy, kroužků apod. Dát si otázku zda opravdu jsem schopná rozvíjet chvilku psaní s Toníkem, pak mít energii na to modelovat s Pepíkem a ještě jít potom číst Andulce. Jenom můj názor- já po třech dětech toužím, ale doma mi to neprojde.