dvojčata jsou dost náročná, miminko je jejich pravý opak. Poslední dobou to dělám taj, že s jedním stavím mašinky a druhý se dívá třeba na pohádku, nebo si chvilku musí vystačit sám,pustím mu třeba do sluchátek písničky. Za chvilku je vystřídám. Miminku se věnuju v mezičasech, kdy si odběhnou hrát sami do pokoje, když ho krmím a pod. Teď posledních pár dní si už i kluci všímají Daníka, takže mu ukazují hračky, ukazují mu jak fungují mašinky, dělají na něj xichtíky a on se všemu nadšeně směje. on se vůbec všemu směje Pokud to chceš a cítíš, že je to tak správně tak do toho jdi. Naši kluci jsou extrémní, to nepopírám, ale i kdybych věděla do čeho jdu, tak bych to udělala znovu, včetně Daníka. Ano jsou nároční, uvztekaní, hyperaktivní, mám je furt za zadkem. Ale když se pak přijdou udobřovat a je mami fufu (mami pusu), tuli.. když se dobijí a pak říká jeden druhému ukaž a fouká... tak je to úžasné. Jsou to naši kluci. Mohli by být nemocní, mohli by zaostalí, nebo by nemuseli být vůbec, ale něco by mi chybělo...