GOODGIRL,
zažila jsem v září to stejné, co asi prožíváš ted ty, jen malinko jinak. Já mám kluky 4 a 2roky, třetí jsme neplánovali, naopak už jsem si říkala, jaká to začíná být pohoda,že jsou kluci starší, já se vrátím do práce, přispěju taky do kasičky apod. V srpnu vloni jsme byli na dovči a dovezli jsme si od tamtud nečekaný dáreček...pro mě tedy dost nečekaný, protože jsem v té době ještě kojila a začala zrovna brát antiko+manža si dával bacha, ale stejně se stalo a v září byli na testu //. Já to nemohla několik týdnů pobrat, za to manžel mě velmi podporoval a že to zmákneme apod. To já byla oproti němu pesimistická a kolikrát mě projelo hlavou, že bych těhu ukončila, ale nešlo to. Ted jsem v 6.měs, čekáme třetího kluka a pocity těšení už se dostavili. Ale musím říct, začátky byli se mnou asi dost krušné. Jinak jsme taky vloni vzali hypo, ted zas přemýšlíme, že musíme mít větší auto,3 sedačky dozadu nedáme, ale na začátku to vyřešíme tak,že vajíčko půjde dopředu a je se staršíma dětma vzadu..ale to už trochu odbočuji.
Každopádně jsem chtěla říct, že čas mi hlavu trochu pročistil, i když je pravda,že pokud by jsi těhu chtěla nyní ukončit, tak musíš čistit hlavu co nejrychleji. Přeju dobré rozhodování!