Markéto,
také jsme to tak měli, že měly holky skoro všechno společné, mám na mysli hračky. Ale od určité doby už to nedělalo dobrotu. Tak mají od léta vlastní pokoje a v nich svoje věci. Rozdělování proběhlo docela v klidu, většinou si pamatovaly, co která dostala, občas se některé hračky vzdaly ve prospěch té, která si s ní skutečně hraje...a teď se chodí vzájemně dovolovat, že si s tím mohou hrát a učí se, že když jedna druhé něco roztahá, tak jí to musí i uklidit...docela se nám ulevilo od hádek (hlavně kvůli uklízení), co tu byly před rozdělením.
Oblečení se u nás dědí, ale čím dál méně, jak jsou starší, tak čím dál méně věcí přežije z jedné na druhou. Jsou od sebe o velikost, i dvojčata (jedna je asi o 6 cm menší), tak jen přendavám věci ze skříně do skříně. Holkám je naštěstí celkem jedno, co mají na sobě, jen když jim něco vysloveně nesedí, tak se to dá prostě stranou, oblečení pro ně mám víc, než stíhají unosit.