Dano, chápu, že se ti emoce přelévají jako vlna tsunami přes hlavu. Přečti si svůj příspěvek ještě jednou a představ si, že ho píše někdo jiný.
Opravdu si myslíš, že tvůj manžel odejde od rodiny k ženské, která žije s přítelem a s x dětmi v jedné domácnosti? Jak by to prakticky udělal? Kde by bydleli, kolik dětí by měli přes týden a kolik třeba o víkendech (+ s těmi jeho)?
Ze strany té paní to vidím jako flirt, ze strany tvého muže zase jako hormonální poblouznění.
Pokud je vaše manželství běžně fungujícím svazkem a ty svého muže chceš mít po svém boku i nadále, tak tahle vlaštovka jaro nedělá.
Jestli opravdu chceš v manželství pokračovat, máš velkou naději na úspěch. Polož si otázku, proč tvůj muž vyhledal něco jiného. Jak to vypadalo u vás doma před nevěrou, co jsi ochotná pro ten vztah do budoucna udělat.
Určitě je dobrá rada napsat si na papír všechny myšlenky, které se ti honí hlavou, všechna pro i proti apod.
Je to základní postup při psychoterapii a zárověň moc dobrá věc. Až si za nějaký čas papír přečteš, budeš mít o čem přemýšlet. Začni si vážit sama sebe, začni si věřit a zachovej chladnou hlavu. (dá se to, vím o čem mluvím).
Držím ti palce.