P., napsala jsi to přesně. Jen mám pocit, že svoji hodnotu si musí nejdřív uvědomit Macimm, až pak si ji uvědomí manžel. Jsem taky z těch "hodných" holek, co se nejdřív starají o to, jak se cítí Ti druzí, až pak přemýšlí, co oni. Když mám obzvlášť dobrý den a bez výčitek si chci udělat radost, tak si ji udělám a manžel (dost podobný manželovi Macimm) tu moji vnitřní jistotu vycítí a spolupracuje (nikoliv s nadšením). Jinak mě vždycky nějak ošulí a já zjistím, že sice moc hezky mluvil o tom, jak a co uděláme, ale stejně jsme udělali jen vše podle něj (on to ale nedělá schválně, je fakt primárně nastavený na uspokojování svých potřeb před rodinnými a neuvědomuje si to, naopak už jen to myšlení na celek a rodinu ho vyčerpá, jako kdyby skutečně něco dělal).