Já věřím tomu, že každý člověk a rodina má svoji kapacitu sil, kterou může věnovat a poskytnout druhému členu rodiny.
A někdy ta kapacita pro umírání doma nebo pro péči o člověka s těžkým postižením prostě nestačí.
To není ostuda.

Ostuda je, že neexistuje dostatečná záchranná síť respitních, hospicových, obecně pomáhajících služeb, které povedou člověk touhle nelehkou cestou.

Mám zkušenost s péčí o umírajícího doma i v nemocnici - oboje rozloučení bylo velmi těžké - a oboje potřebuje čas i potom.