Essi dá,ale bohužel silně řehtá úřednický šiml,takže to trvá minimálně dva měsíce neýž ti to pojišťovna schválí a to ještě musíš notně řvát na úřednice na pojišťovně a obrnit se proti kecům typu - proč si přiděláváte starosti,dyť tu máme LDN.
Nechce se mi psát už další samostatnou odpověď,tak to dám do jednoho.
Pawlo,čistě teoreticky jde doma starat se jak o těžce(nebo jakkoli )postiženého,tak i umírajícího.Ale máš tu mnoho ale.
Pokud ten člověk(je jedno jestli postižený,nebo umírající)potřebuje jakoukoli lékařskou péči tak ji musíš nejprve zajistit.A to se bavím třeba o takové "blbině" když chlap musí mít cévku - musíš sehnat doktora co ti ji bude jezdit měnit.Pokud neseženeš jsi kdesi.To samé ten kyslík,pokud nějakej blb na pojišťovně uzná,že stačí ústav,opět jsi v řiti a tak to je prostě se vším.Vždyť víš co jsme psala včera o té sondě a oxymetru.Neřešitelný problém nám oxák pujčit domu,podotýkám jsem ZS a hodnoty pro Jíjovo onemocnění jsme měla v malíčku a nemocnici pět minut chůze.
Další průšvih - nemáš tu žádnou terenní sestrerskou službu pro dětské pacienty,něco je snad v Ostravě jinak ne.A dospělé terenní sestry ti dítě neošetří.A není možnost,třeba dojet na cévku nebo sondu do špitálu,kort když ti tam dítě primárně neošetřovali.
Jedna osobní zkušenost - babička si strašně přála umřiít doma,dostala těžkou mozkovou mrtvici.Po konzultaci s neurologem,kdy jasně řekl,že stejně nic nebudou dělat,jsme ji okamžitě vzala domů.Jenže mohla jsme to udělat jen díky tomu,že jsem ZS,není pro mě problém cévka,vyřvala jsme si glukometr(babička měla diabetes),a hlavně jsem měla obrovskou podporu doktora diabetologa,kterýmu jsme 3x denně volala hodnoty glykemie na mobil a on mi určoval dávku inzulinu.Nebýt ZS,nemít tohohle doktora tak opět jsem v kelu.
A poslední věc - peníze,pokud chodíš do práce nemáš šanci zůstat pomalu doma a nepadnout haldy.Vyřízení příspěvku na péči atd se táhne x měsíců,u nás přišlo rozhodnutí týden po babiččině smrti,tedy 4 měsíce od data podání žádosti. Navíc ,když máš doma člověka v terminálním stádiu zcela odkázaného na tvoji péči,tak jak máš čas lítat po debilních úřadech a škemrat o dávky,o poukazy na pleny atd.Já to nakonec vše platila ze svého,protže jsme nemohla od babičky odjet,tak vždycky někdo z příbuzných pro věci do zdrav.potřeb zajel.
Píšu to asi zamteně,nevím snad to je kapku pochopitelné.