... to si myslím, že by moji mámu taky nenapadlo. Prostě nám nechce "lízt do zelí", do toho jak si co zorganizujeme. A že co neudělám já, udělá můj muž, mi přijde normální. Taky pečeme někdy cukroví spolu. Jsme přece rodina a pomáháme si! Máma k ní sice patří taky, ale přece jen trochu zvenčí, zté další generace - a nechce se vnucovat. To chápu, taky bych nechtěla. Mohlo by to vypadat že se nám do toho plete, jak a kdy máme péct cukroví, a že podezírá že to nezvládáme... Je to věc pohledu.

Považlívé by pro mě bylo, kdybych ji o pomoc požadala a ona odmítla přesto, že bych věděla že más čas a jiným třeba pomáhá. Ale muselo by jít o jasnou komunikaci a ne moje zbožné, leč nevyslovené přání...