Nevím, jak je to možné. Už to budou čtyři roky, co jsme se rozešli. Já se mezitím vdala a porodila dva syny. Ale skoro každou noc ho mám ve snu. Někdy jen tak stojí a kouká, většinou je účastníkem děje, ale skoro pokaždý se mi po něm zasteskne. Dneska mi v tom snu říkal, že naše pouto nejde jen tak zrušit, z čehož vůbec nemám radost. V rámci blbnutí na střední škole a zájmu o satanismus jsme udělali docela blbost, ale tehdy jsme to brali opravdu vážně (obávám se, že tohle je vlastně vážný vždycky a já se jen sama sebe snažím přesvědčit, že je to blbost)-jehlou jsem si nařízla kůži a on slízal to málo krve. A co sakra teď? Zkoušela jsem mu v duchu říct, že mu děkuju za zkušenosti, co jsem tím vztahem získala (včetně pobytu v psych. léčebně), ale že teď už má jít a že mu přeju jen to dobré. Ale zřejmě je to málo. A ke všemu si mě stále chce přidat na FB do přátel.