Četla jsem dceři také do 9 let, pak se jí narodil brácha a už na to nebyl čas. Teď si čte sama, někdy čtu oběma já a někdy čte ona bráchovi. Ovšem večerní chvilku mám na ní každý den, bez toho by neusnula. Ale holt chodí o malinko dřív a já usedám k vlastnímu programu o chvilku dýl. Taky jsem to měla tak, že od 8 večer je můj čas. Teď to mám asi o 20 minut posunuté, aby se obě děti před spaním pomazlili a užili jsme se. Když je doma tatínek, stejně si všichni vlezeme do velké postele a chvíli jsme spolu.
Syn třeba čtení před spaním moc nevyžaduje (je mu 2,5). Přes den mu čtu hodně, ale večer mu stačí pomazlení, pusa a spí.