Souhlasím, je třeba si ujasnit, co je smyslem (mojí) výchovy. A pak je otázka, kdy upřednostnit "výchovu k sebeúctě" a kdy "výchovu k udržování pořádku".
Specielně v míře pořádku je sporné, co je "správně", na tom se neshodnou ani dospělí. Čili můžu slušně požádat o dodržování jistého stupně pořádku, protože jinak se v bytě cítím nedobře. Dítě vyhoví mně a já zas příště vyhovím jemu v něčem jiném. Takto se ode mne naučí slušně říct co mu vadí a mile požádat druhého o laskavost.