POkud je aktivní čas myšlen jako ten, kdy s dětmi sedím na zemi či u stolu, stavím věže s kostek, maluju, tvořím, čtu, prostě dělám vymyšlené činnosti kvůli němu, tak příliš ne. S prvorozeným pochopitelně mnohem více svého času, neměl jiného parťáka, než mě - četli jsme opravdu hodně.
Další děti mám proto, aby se zabavili vzájemně

Věnuju hodně času už svým činnostem, domácím pracem, u kterých děti asistují, svému odpočinku. Jak jich je víc, nepotřebují můj kativní čas většinu dne, spíš prostor, aby ONI mohli vymýšlet svoje aktivity.
To je výhoda více dětí.

Takže skutečně soustředěné pozornosti a her pro hry samotné jim nevěnuju mnoho. Jsem stále na příjmu a reaguju rychle, když něco potřebují. Přesto si troufám tvrdit, že jsou spokojení a umějí toho hodně.
Občas nějakou výčitku mám, že bych toho mohla dělat více, ale... holt, nejsem hyperaktivní supermatka