Mám roční dítě. Do doby, než se začal pohybovat po bytě jsem se mu věnovala víc, protože nechtěl být sám. Tak jsem ho buď měla v šátku, nebo položeného někde, kde na mě viděl a kolem něj hračky a tak 2 hodiny čistého času jsem si s ním hrála, četla, mazlila. Tak do půl roku je mazlení a tělesný kontakt s matkou největší rozvoj, jaký může mít.t
Teď považuju za společný čas, i když věším prádlo - on tam za mnou přileze, podává mi prádlo, já mu říkám, co dělám, on zkoumá okolí - to je aky rozvoj jak prase - uvědom si, co vše se při tom naučí. Hraju si s ním spíš na etapy, třeba přečteme knížku, polochtáme a zas chvilku každý tahá svou pilku. Za chvíli zas stavíme 15 minut kostky, pak si jdeme po svém, atd. Mám snahu ho naučit, jak dělá ovečka, ale není to podle mě to nejdůležitější, jde o to na něj mluvit, a o to, aby se cítil součástí tvého dne.