S miminky a dětmi do cca 3 let jsem trávila v podstatě 100% svého času. Ničemu jinému kromě nich jsem se nevěnovala, samozřejmě nezbytným domácím pracem ano, ale to pokud možno tehdy, když děti spaly (nebo to dělal manžel). Povídali jsme si, četli, chodili za každého počasí ven, jezdili na výlety, hráli, kreslili, všelijak tvořili ... pořád dokola Samozřejmě jsme do toho zapojovali i tatínka a další lidi. Od chvíle, kdy děti začaly chodit do školky, společného času samozřejmě ubylo a ubývá stále dál, postupně začaly mít své kroužky apod., mnohem více si hrály samy, naučily se samy číst, hrát s počítačem ... Dneska (9 a 7 let) s nimi aktivně dělám školní přípravu (ale ne denně), povídáme si, chodíme na procházky a jezdíme na výlety, hrajeme společenské hry, občas si něco tvoříme ... Je to ale už jen v řádu hodin týdně.