Pavlo,
moc ti držím palce ať to zvládneš.
Zažila jsem něco podobného v naší rodině. Šlo ale o chlapce. Nevymýšlel si těhotenství, ale tisíc a jednu lež. Historky, na první poslech pravdivé, se po pár dotazech změnily v horu lží.
Dopadlo to smutně, byl plnoletý, takže ho jeho rodiče nakonec požádali, aby se odstěhoval. Nestýkají se, viděli se párkrát na chvíli, při každém setkání slyšeli spoustu dalších lží korunovaných vždy žádostí o peníze a v případě neúspěchu slovními útoky.
Matka chlapce skončila na psychiatrii, kde jí naštěstí pomohli se s tím alespoň částečně vyrovnat.
Ale žije se s tím smutně.

Radím ti, zajdi za psychiatrem nebo psychologem, ať pomůže aspoň tobě. Žít s takovým člověkem je hrozné, zvlášť když je to vlastní dítě, které člověk přese všechno miluje.