Taky si myslim, ze pujde o bajnou lhavost- mela jsem presne takovou spoluzacku na stredni, kamaradily jsme se, ale bylo to tezke,vymyslela si cele roky,nejdriv tak nejak pochopitelne lzi, napr. vztah s pritelem, ktereho nikdy nikdo nevidel, ale zasobovala nas detaily... pak pribyli historky o tom, jak ji zahynula teta pri autonehode a zanechala po sobe deti- po nekolika letech o ni normalne mluvila, jak zije (proste zadna autonehoda nebyla), pak napr. ze zachranila kamarada tim, ze mu diagnostikovala rakovinu a hlavne spravnou lecbu, kdyz uz umiral (opet rada detailu, brecela atd.). Na vysoke v Praze o sobe vykladala taky radu veci, prestoze s ni studovali spoluzaci z gymplu, takze nam o tom pak rikali.
S inteligenci to nema co delat, vystudovala medicinu!Trochu me strasi, co asi vyklada tem pacientum?!
Kazdopadne posilam silu na dalku, musis to mit moc tezke. Prijde mi, ze si na ni moc hodna, ten pokoj by mi teda v 19 absolutne neprosel... Ale chapu, ze to je hrozna situace. Jako ostatni,radim psychologa/psychiatra, podmin ji spolecne bydleni tim, ze se bude lecit?Drzim palce..