Také to snáším dost špatně...před prckem jsem sice na oko silná, ale ze stresu jsem schopná dostat průjmy a několik dní nejsem schopná jíst.
Hlavou se mi honí ty nejhorší možné scénáře a klepu se po celém těle.

Podzim jsme neměly zrovna lehký, salmonella, hospitalizace a následná mononukleóza.
Když měl malý nedávno rýmu, tak nějak mě to ani nerozhodilo...asi se člověk časem oklepe.
Ale strach mám pořád.
Pár laryngitid za sebou máme také a vždy nám pomohl Rectodelt čípek...ovšem musí se vychytat, kdy už je potřeba ho dát a kdy to ještě není nutné.

Já se zase děsím toho, že mu někde dají něco s ořechy...má alergii a tak doufám, že třeba ve školce na to dají pozor.
Včera jsem se dozvěděla, že třeba moje neteř dostává ve školce běžně k svačince ořechovou müsli tyčinku......docela to nechápu, na ořechy je alergie poměrně častá.

Navíc naše babi s dědou jsou totálně nedisciplinovaní...nedávno byl malý nemocný a na dietě, já mu i nadále vařím co "nejzdravěji a nejlehčeji", ale "starouškové" si myslí, že hranolky apod. prostě musí ochutnat, jinak ho šidíme a nic mu nedopřejeme....
A to bych vylétla z kůže....