Přidat odpověď
u od rána si říkám, že založím podobné téma.
V sobotu manžel pořádal akci pro pár kamarádů včetně dětí. Páč máme mimčo, tak jsem se tam stavila s prostřední a mimčem jen na chvíli a šli jsme domů.
On s nejstarším synem přišel ve tři hodiny v noci. Šli spát. Žádné známky po nachlazení nejstaršího syna nic, byl prostě unavenej.
V neděli ráno se vzbudil první mimís, páč se pročůral durch a slyšela jsem, že nejstarší kašle, dost hnusně, ale je astmatik a u něj to tak bývá, normálně bych na něj asi koukat nešla, ale protože jsem šla do pokojíku pro oblečení mimču, tak jsem ho i zkoukla a už chudák se nemohl nadechnout a volal o pomoc, hlasivky ale selhali.
Okamžitě mi cvaklo o co jde, stáhla jsem ho po skluzavce dolů, posadila před balkon, hodila přes něj deku a utíkala pro manžela at volá rychlou. Mezitím jak manžel volal, jsem mu narazila na hlavu čepici a snažila se do něj dostat ventolin, který má na astma, ale jak se nemoh nadechnout, tak to stejně bylo k ničemu, chudáček sípal a hysterčil, tak jsem se ho snažila uklidnit, protože sama sem astmatik a pocit dušení dobře znám a taky vím, že hysterie to jen horší. Rychlá tu byla snad během pěti minut - bydlíme od pohotovosti taky 5m pěšky, ale todle bylo v 7h a pohotovost jede až od 8h.
Zavedli mu rectodelt a dr se ho tady půlhodiny snažila rozdýchat - teploty neměl, nemocný předtím taky nebyl - dali mu kyslík s ventolinem do masky, ale ani po půlhodině dýchání se to příliš nezlepšilo, tak mi ho odvezli rychlou do nemocnice 10km. Manžel jel za ním - tam rozhodli, že přijetí je nutné, ale pro manžela neměli místo.
Odpoledne jsme za ním byli, dr mu říkal, že ho ráno pustěj, to stejný mu říkal i večer, bohužel dnes po vizitě byl rozsudek jiný, nepustí, snad zítra.
Včera sem byla celý den v pohodě, zvládla jsem to dobře, dr mě chválila, že jsem byla pohotová a udělala to dobře a já si říkala, že to je OK, ale v noci jsem byla 4x kontrolovat prostřední, mimčo spí s námi a nemohla jsem vůbec spát. Dnes mě bolí břicho, při domyšlení, že se mohl udusit chjo.. :(
snážím to taky těžce, hlavně když jsou úplně malinký a nebo právě u tohohodle nejstaršího syna - co se nemocí týče, má toho už hodně za sebou a mívá většinou velmi vážné průběhy s horečkami i přes 41°C.
Předchozí