Měli jsme takto babičku 85 let s amputovanou nohou, ležící. Po návštěvě na LDN, kde byla po léčbě převezena se moje máme její dcera rozhodla, že ji vezme domů rozumějte do babiččina bytu. Pronajali jsme polohovací postel od agentury typu domácí péče, babička po zhodnocení něco jako revizním lékařem měla ten nejvyšší stupeň nemohoucnosti. Za peníze co dostávala se platila pečovatelská služba, která tam 3x denně přijela přebalit, ohřát jídlo, dát léky, prostě vše co bylo potřeba, dále ta postel, pak pleny a ostatní potřeby plus samo moje máme nakupovala a vařila jídlo, které tam dovezla, to se z toho taky platilo. Ze začátku tam moje mamka chtěla docházet sama a starat se o babičku, ale po nějakých dvou měsících ji z toho mále hráblo, absolutní časová závislost, ani na půl dne nemohla nikam jet ne tak na delší dobu, a to je mamka v důchodu, řešení s pečovatelkou bylo v pohodě, a i kdyby mamka za babičkou nejela týden, což se nikdy nestalo, bylo by o babičku postaráno. Osobně, pokud byste peníze, co tatínek ne sebe bere Vám doporučila využít pro agenturu, která se bude starat, navíc i to jídlo se dá objednat a i když je to Tvůj tatínek nemyslím si, že byste měli živořit, když on Ty peníze dostává mimo důchod, právě na zajištění péče o něj a je jedno jestli se staráš Ty nebo agentura. Pokud je to pro tatínka zdravotně možné variantu společného bydlení a zůstání doma místo zaměstnání bych nevolila. Přeju hodně štěstí