Jsem na tom stejně, taky mám bujnou fantazii. Navíc mám sklony k depresi. Myšlenky ale zakázat nejde, čím víc si na něco zakazuješ myslet, tím je to horší. Mně pomáhá mít informace a dělat si krizové scénáře a občas si představuju, co by se mohlo stát nejhoršího, když třeba hrozí, že manžel přijde o práci, u nemocných dětí to nedělám, většinou mi vyjde, že to zase až tak strašný, jak se děsím, není, tak to mně uklidní. Taky mi hodně pomáhá čtení nebo se nějak jinak odreagovat s tím, že zaměstnám mysli. Jít s těmito myšlenkami na masáž, do vířivky nebo někam takhle mi nepomůže, naopak tam se to ještě zhorší. Jinak mi občas pomáhá se z deprese vyspat, ráno je fakt někdy moudřejší večera. A mám jednu takovou hodně pozitivní kamarádku, tak ta má taky moc mně z toho dostat. Manžel bohužel ne, ten to se mnou neumí.