Přidat odpověď
Svinko, přemýšlím tu nad Tvým tématem...
Samozřejmě ideální by bylo, kdyby tchán zajásal a řekl "nic mi nedávejte, já budu vnoučka hlídat sám, budu rád, že jsem užitečný, a nebudu za to chtít vůbec nic."
Ale každý holt není ideální.
Moji pěstouni by si v životě za hlídání žádné peníze nevzali a doufám, že i já si budu moci dovolit hlídat děti svých dětí bezplatně. Ovšem situace mohou nastat různé a i lidé, kteří tu píšou, že svým rodičům neplatí, tak se snaží jim ty finance "nacpat" jinak - občas jim něco zaplatí, dají dražší dárek apod. Většina lidí by to dělala stejně, i kdyby nehlídali, ale když se to dělá takto, tak to podle mě přispívá k hezčím vztahům v rodině. Jako "já pro tebe něco udělám a nic za to neočekávám" a na druhé straně "chci pro tebe něco hezkého udělat, ne jako odměnu nebo plat, ale mimo jiné i proto, že mi to, co pro mě děláš, moc pomáhá.". Myslím, že to napomáhá oboustrannému pocitu, že jsme pro toho druhého důležití, nevím, jak to jinak nazvat. A obě strany mají (v dobrém) pocit, že jsou vlastně té druhé zavázané.
Zatímco zaplacením dohodnuté částky se účty "vyrovnají", nikdo nikomu nic nedluží. Což je fajn u cizích lidí a u vlastních, kdy ty vztahy nejsou úplně ideální a někdy v budoucnu by si navzájem mohli vyčítat.
Takže pro mě to určitě není signál nějakého hyenismu (jinak bych vnímala situaci, kdy by tchán v důchodu chtěl zaplatit hlídání dítěte například kdyby byla matka v nemocnici), jenom toho, že si ti lidé možná chtějí z nějakého důvodu držet "dištanc" a že tam ty vztahy nejsou úplně srdečné. Což ovšem zdaleka neznamená, že jsou mizerné nebo nejsou korektní.
Nelíbí se mi myšlenka "doma se nudí, tak nevím proč by nemohl hlídat mimino zadarmo, je to trapné". Musíš vzít v úvahu jednak to, že je to opravdu malé miminko a chlapi z téhle generace nebývali zvyklí se o děti sami starat, takže to pravděpodobně neumí a nadře se přitom. Navíc není v důchodu, ale je na podpoře, mohl by si v té době třeba hledat práci.
V každém případě - být v situaci toho syna, také bych mu to zcela samozřejmě nabídla. Kdyby si to nevzal, asi bych pocítila vděčnost a radost z toho, že nás má rád a chce nám pomoct, a začala bych přemýšlet, jak mu to vykompenzovat. Kdyby si to vzal, určitě bych si o něm nemyslela, že je hyena, ale ta vděčnost z mé strany by nebyla tak veliká jako v tom prvním případě.
Předchozí