Já sem třeba nepochopila v Arabele složitost jednání zúčastněných. Jak podnikali různý kroky, jakože proměnit toho, letět támhle... všecko akční. Ale proč prostě neotočili prstenem a nepřáli si, aby byla zachráněná země pohádek? Nebo proč se Arabela u napovídání složitě měnila v mouchu. Proč nezakroutila prstenem, jakože ať ten boreček tu zkoušku udělá?
Taky vůbec nechápu ty starý český filmy, kde Adina Mandlová, nebo co to bylo, hraje ve třiceti letech patnáctiletou cérku, a nikdo v tom filmu samozřejmě nepozná, že jí není patnáct. To je ujetý.
Nebo v Noci na Karlštejně samozřejmě nikdo nepoznal, že tamten páže s pištícím hlasem, je mařka.
To je jak kdyby dali do filmu Kluci nepláčou Angelinu Jolie, a všichni by se celej film tvářili, že si myslej, že je kluk. Achjo