Pilar, mí rodiče očekávali, že budu nejlepší ze třídy, nejlepší ve všem. Že budu nosit jenom jedničky, že budu prostě ÚSPĚŠNÁ.
No...jako diskalkulik jsem nosila domů čtyřky z matiky a otec mne za to pohlavkoval, nadával, pohrdal, trestal. Kupodivu to nepomohlo, takže mi šest let gymnázia vyhrožovali, že mne dají na učňák, že jim dělám ostudu, že asi fetuju, že není možné, jak jsem blbá. Že jsem měla s ostatních předmětů jedničky včetně tří cizích jazyků, vyhrávala literární a dějepisné soutěže, to je nezajímalo, protože jsem prostě nebyla nejlepší ze třídy. Když jsem se jako jediná z ročníku dostala na dvě vysoké, okomentovali to tak, že to se snad dalo čekat, ne?

Dodneška mám vůči nim hrůzu z neúspěchu, takže když jsem šla dělat doktorát, tak jsem to před nimi tajila, protože co kdybych to neudělala.....