Moje děti nesplnily moje očekávání. Ne že bych je měla míň ráda, to ne, ale cítím jakési zklamání. Nebo možná moje selhání ve výchově. Obě kašlou na školu tak šíleně, nedají se donutit, kroužky které dělaly jako malé a měly potenciál být úspěšné tak už nedělají, nechce se jim, nebyly páky a ani jsem nechtěla je nutit násilím, a teď si říkám co z nich bude... bojím se o jejich budoucnost, a jsem smutná z toho, že vím, že je to jenom leností, nikoliv chybějícím intelektem...