Uvedl jste (spíš nastínil) několik argumentů proti tomu, co si pod přirozenou hygienou nemluvňat představujete, nikoliv proti ní samotné. Já se diskusi vůbec nebráním, ale těžko se diskutuje s někým, kdo o věci ví jen málo (plus v mnohém se mýlí), a pokusy o vysvětlení považuje za napadání a překrucování. Reagovaly tři maminky, které PHN několik měsíců praktikují, měl jste příležitost se o PHN dozvědět víc. Škoda, že jí nevyužijete, původně jste působil jako někdo, koho to zajímá.

V literatuře o péče o dítě se běžně uvádí, že dítě je schopno ovládat svěrače a uvědomovat si potřebu až kolem 18. měsíce věku. Mnoho maminek nemá důvod o tom pochybovat, konečně ani já při prvním dítěti nepochybovala a čekala, až dítě dozraje. Druhé dítě mi ukázalo, že schopnost svěrače ovládat a uvědomovat si potřebu má od narození. Posléze jsem přečetla nějakou literaturu a dozvěděla se, že tuto schopnost musí mít vesměs všechny zdravé děti, jinak by se třetí svět topil ve fekáliích. Zas tak hluboko civilizace nesahá, aby nebozí Evropánci o tyto schopnosti přišli. Ale přichází o ni jednotlivé děti, pokud je necháme vyměšovat do plen. Je to jednoduché, schopnost, která se nepouživá, zakrní a vymizí. Jak tedy autoři této literatury na takový poznatek přišli? Zřejmě zkoumali jen děti, které byly inkontinenci naučeny balením do plen, a ano, u těch platí, že musí k opětovné kontinenci dozrát. Je to stejně absurdní, jako zkoumat vývoj řeči u dětí, které v senzitivním období (do 7 let věku) neměly příležitost slýchat lidskou řeč (např. vlčí děti), a vyvozovat z toho, že osvojení lidské řeči je pro většinu lidí nepřirozené, ba dokonce škodlivé. Jediný rozdíl je v tom, že vlčí děti jsou vzácné, kdežto inkontinenci naučené jsou skoro všechny děti kolem nás. Nelze ovšem přirozenost a prospěšnost vyvozovat z toho, co je obvyklé a normální, vždyť přece vidíme, jak se normy mění (např. přístup ke kojení se za 30 let otočil o 180 stupňů).