Už je docela velkej, odložila bych ho k pohádkám, nebo si lehla u něj v pokojíčku, ať si prostě hraje sám a Ty u toho můžeš klimbat.

Já měla největší krizi, když jsem měla čtyřicítky (zánět prsu), manžela v Africe a děti ve věku necelej rok a 28 měsíců. To jsem volala kamarádovi, kterej nemusel do práce, aby přijel a obstaral děti, abych se aspoň jeden den prospala. Byl skvělej - budil mě jen na kojení, jinak si poradil, ač sám děti nemá. Pobyl u nás od dopoledne do večera a ještě naštípal dříví, abych měla čim topit Měla jsem doma nějaký ATB z dřívějška (zánět se mi vracel), takže jsem se díky nim a spánku vylízala z nejhoršího, a pak už jsem to nějak překlepala.