Mám tři děti a tři sc, je mi 34. Další děti už neplánuju, vždycky jsem chtěla tři, nicméně sterilizaci u třetího jsem odmítla. Nějak jsem se s tím "pocitem" nedokázala srovnat. V porodce mě přesvědčovali (ale netlačili), ať se nechám sterilizovat, ale něco mi říkalo, ať do toho nejdu. Nedokážu přesně říct co, vždyť co se týká dětí je v podstatě všechno vyřešeno, ale zkrátka jsem nebyla o sterilizaci přesvědčená. A tak ji nemám.
Musím říct, že pár měsíců po porodu jsem malinko zapochybovala, jestli jsem udělala správně a nevyřešila to "jednou provždy", abych měla pokoj. Ale teď jsem ráda. V současný době nechceme sice další dítě, ale člověk nikdy neví, co mu život přinese a třeba se na starý kolena ještě zblázním.
Jsem ráda, že sterilizaci nemám a vlastně ani nedokážu racionálně vysvětlit proč, u mě je to jen o pocitech. V porodce jsem jim to taky nedokázala normálně vyargumentovat... Ale zkrátka jsem "to" rozhodnutí nedokázala udělat, nechtěla jsem, pořád by v budoucnu ve mě hlodal nějaký červíček, vím to. Jsem zkrátka váha váhavá...
Nevím, jestli ti tahle moje zkušenost k něčemu bude, ale jak už tu psali, záleží to jenom na tobě. Když nejsi nastoprocent přesvědčená, tak do toho nejdi. Jestli jsi, tak jo. V každém případě záleží jenom a jenom na tobě.