Bohužel ta naše katastroficky .... musela jsem syna přeprat, abych ho svlékla, pak přepřat a pokusit zvážit, totéž s měřením, opět přeprat a obléknout, protože další prohlídku doktorka v podstatě vzdala. A asi oprávněně, nejdřív se vztekal, pak srceryvně plakal a posléze už přešel do hysterického vzteklého amoku. Nějaká spolupráce s kýmkoli v ordinaci absolutně nulová, takže test na zrak, sluch a motoriku ani omylem .... A to chodí ke všem doktorům ( když už se jim nevyhnu ) se mnou a hlavně s mladší sestrou, mmch ta byla dnes s ním na roční prohlídce, celé to viděl, vysvětlovala jsem, že jeho taky jen zvážíme a změříme, paní doktorka ho jen prohlédne, jestli je zdravý .... nepomáhá vysvětlování ( připravovala jsem ho předem, tvářil se mírně negativně, ale že to chápe ), nepomáhá uplácení ( takovéto, když budeš hodný, koupíme bonbony, balónky, hračky ). Když došlo po malé na něj, několikrát důrazně všem sdělil, že to nechce, nechce se svléknout a nechce tam být. No a pak, ze zoufálství, že nic nefunguje, se pokusil v amoku zbít mně, sestru i doktorku. Já ho trochu chápu, taky nesnáším, když na mně cizí šahají a doktorům se taky vyhýbám, jak můžu ( dokonce teď vím, že mám problém a stejně se odhodlávám už dva měsíce ), dobrovolně chodím jen k zubaři, protože tam na mně nešahá .
Příští pátek to máme zkusit znovu, stejně tam jdeme s dcerkou na očkování, ale mám obavu, že to dopadne stejně. Kdybyste měli nějakej tip jak na něj, sem s ním ........ kdyby mně nečekala ještě dlouhá cesta autem, už tu mám obrovskýho panáka před sebou