Mám sestru. Rodiče se vždy snažili být naprosto přesně spravedliví. Když něco poskytli sestře, okamžitě se snažili mi dát nějakou satisfakci, jako by se báli, že se budu zlobit. Už od dětství. Sice to chápu, že chtějí vše rozdílet stejným dílem, ale na druhou stranu bych jim chtěla nějak, nevím ale jak, je mi to blbý o tom mluvit, říct, že nepožaduju, aby jsme sestra i já dostávaly stejně, já už navíc ani nic nepotřebuju, všeho mám dost. Už jsem to ale párkrát naznačovala.
To samé s dědictvím, nechci, aby se nemovitosti rodičů prodávali, chci aby se to zhruba rozdělilo a já si klidně vezmi míň. Ale oni říkali, nevím kde to sebrali, že až umřou, že se se sestrou serveme o majetek. Není to vůbec pravda, já si klidně vezmu míň.
Je mi to fuk.