cítím to stejně. Řekla jsem našim, že je mi jedno, co dávaj ségře nebo jejímu kloučkovi, že to neřeším. Vlastně jsem to jen zmínila, není ohledně toho problém a naši vědí, že na sebe nežárlíme.
Nevím ale, jestli jednou nebudu chtít, aby bylo vyřešeno, co kdo podědí. Nebo aby nám alespoň jasně řekli, co by si přáli prodat a co ne. Vím, že chatu nebudou chtít prodat, budou chtít, aby zůstala v rodině. Abychom se prostě pak nedohadovali. Ať to rozhodnou rodiče, je to jejich. Se sestrou vycházím skvěle, ale jsem si jistá, že společné spoluvlastnictví či sdílení chaty, by naše vztahy dost negativně ovlivnilo.