Já se musím pochlubit, že mě včera dojal a potěšil můj starší syn. Šli jsme včera ze zimního stadionu v půl šesté večer. Venku jsem svému šestiletému synovi řekla: je celkem velká tma. On mě chytnul za ruku. Já pronesla: já se nebojím tmy, nemusíš mě držet. A on mi na to řekl: já vím, že se nebojíš, já tě mám prostě rád.
Potěšil vás taky někdo hezkými slovy nebo hezkými skutky v těchto dnech?