Přidat odpověď
Ahoj, v tomhle je těžko ti radit, stejně si musíš nakonec zvolit sama ;-) bez ohledu na názory a mínění ostatních.
Ale k věci: když se nám dlouho nedařilo mít dítě (5let), šli jsme do péče centra asistované reprodukce. Když se také po pár pokusech (IUI) a polopřirozených stimulacích nedařilo, zvažovali jsme i adopci.
Vím, že manžel by to kvůli mě udělal, ale já zjistila, že takhle dítě nechci - nesnesla bych, že se mi někdo šťourá v životě abych mohla rozdávat mateřskou lásku a starat se o nějakého toho drobečka. Styděla jsem se za to, že jsem neplodná a aby se mi ještě nějaký úředník hrabal v zásuvkách, jestli mám čisté a srovnané prádlo, to bych nevydejchala...Kdyby stát takhle lustroval všechny rodiče, co se chystají na potomka, bylo by u nás o polovinu méně dětí.
Jenže my neplodní nejsme, jen si naše buňky nerozumí a tak díky jedinému pokusu IVF nakonec máme krásnou, zdravou a chytrou holčičku. Takže hlavně se nevzdávat a říct si sám sobě co ještě ano a co už ne...
A k tomu náhradnímu rodičovství - podle českého právního řádu je matkou dítětě ta žena, která ho porodila. Proto bys nikdy nemohla legálně být matkou dítětě, které by pro tebe nosila a porodila jiná žena. Navíc adopce není adresná, takže nevím, jak bys legálně mohla zajistit to, aby takové dítě darovala přímo tobě?
Dělá se to proto tak, že pro páry, které samy nemají v pořádku spermie a vajíčka se zvolí darování již oplozených embryí. Nevím jaké přesně máš zdravotní problémy, ale můžeš pak otěhotnět a donosit "vlastní" dítě, které bude mít od tebe celých 9měsíců výživu a budeš cítit, jak roste a jak se probouzí k životu uvnitř tebe. Tuhle službu nabízí většina velkých center asitované reprodukce.
Držím ti palce ať se rozhodeš jakkoli.
Předchozí