evule, když jsem nastupovala magisterské studium (denní), synovi bylo 9 měsíců. Škola byla státní. Pomohly mi následující věci: Muž mohl občas pohlídat, občas pohlídala babička (1x týdně). Bylo fajn, že lidi, se kterýma jsem chodila na přednášky, byli spolužáci z bakaláře, což je fajn kvůli např. zápiskům. Později jsem mohla dávat syna do hlídacího koutku, který byl shodou okolností blízko školy. Taky jsem měla dost přednášek absolvovaných už z bakaláře, takže jsem nemusela ve škole trávit tolik času. Masakr to byl akorát před státnicema- bez hlídání bych to nedala, a i tak jsem poslední čtvrt rok spala asi 6 hodin denně Ale vzpomínám na to ráda, neměnila bych a pokud máš chuť, tak doporučuju