My jsem s bráchou od sebe šest let a v jednom pokoji jsme přežili. Ale štvali jsme se.

Na podzim jsme se přestěhovali do většího bytu, jsou tam dva dětské pokoje, ale starší syn se úplně zděsil představy, že by měl mít svůj pokoj. Tak v jednom mají kluci ložnici a v druhém hračky, což je docela dobrý řešení - v ložnici nebordelaří a u "herny" se večer zavřou dveře a nikdo se na binec nemusí koukat. Myslím, že tak za dva tři roky starší ten svůj pokoj chtít bude, zatím je šťastný s batoletem. Zajímavé.