Smrt vlastně nic neznamená
nepočítá se
jen jsem proklouzla do vedlejší místnosti
všechno zůstává při starém
život, který jsme spolu žili, zůstává nedotčený, nezměněný
čím jsme si vzájemně byli, tím jsme si i nadále
oslovuj mě starým důvěrným jménem
mluv o mně tak snadno, jako vždycky
beze smutku v hlase
směj se, jako jsme se spolu smáli těm našim společným vtípkům
hraj si, směj se, mysli na mne, modli se za mne
nech mé jméno, ať je stále součástí domácnnosti
ať se vyslovuje bez námahy
život je stále tím, čím byl, má stále stejný význam
kontinuita nepřetržitě pokračuje
proč bych měla zmizet z mysli, když jsem zmizela z očí?
pouze na tebe čekám, velmi blízko, hned za rohem
všechno je dobré, nic nebolí, nic není ztraceno
jediný okamžik a vše bude, jako dřív
jak my se zasmějeme těžkosti našeho odloučení, až se zase setkáme.