Martino, tohle jsem byla já... Kolikrát mě třeba mamka požádala, že jde pryč a ať za deset minut vypnu sporák, kde se do´vařovalo nějaké jídlo... Pochopitelně to skončilo smradem a kouřem v kuchyni, spáleným jídlem v záchodě a někdy i zničeným nádobím. Pokaždé jsem dostala strašně vynadáno (bodejť ne). Nedělala jsem to schválně, ale to není omluva. Časem jsem se naučila takovéhle věci prostě nezapomínat - i pamět se dá trénovat - a dávat na to pozor.

Vyplatí se to, ukázau dceři, jak hodně jste se lekli, že byla okna otevřená a co všechno se mohlo stát.

Bude dobře, když si takovéhle věci zapamatuje. Ale vaše opravdové naštvání je myslím dostatečným trestem.