Tak moje máma si vysloveně neříká, ale má pocit že jsem na tom z jejích dětí finančně nejlépe. to je možná pravda, ale mám také nejvíc dětí, narozdíl od svých sourozenců jsem od 19 naprosto soběstačná a snažím se jí různě vyjít vstříc. když něco potřebuje a to včetně dražších věcí (pračka, tv..) tak jí to prostě koupim.

to je všechno pěkné, ale asi před rokem jsem si všimla, že se najednou hodnota našich dárků a pomocí nepočítá - máma to bere jako naprostou samozdřejmost a má pocit že já kdykoliv můžu sáhnout do peneženky a něco jí koupit.

prostě jsem si jí rozmazlila.