Já su tady v tom až moc vyplašená. Právě se bojím, aby proboha nedošlo k situaci, kdy se mi dcera bude bát něco takovýho říct. To bych si připadala, že jsem úplně selhala. Takže pořád dokola opakuju bezpečnostní pravidla: Nikam nechodit s cizím, nikde nechodit sama, v případě, že se někde ztratíš, jdi za první ženou, kterou uvidíš, a řekni, že ses ztratila. Pokud se ztratíš tak, že mě neuvidíš, zůstaň stát na místě.
Ohledně tématu: Pořád dokola opakuju, že jsou místa na těle, kam NIKDO nesmí šahat. A nikdo na ni nesmí šahat tak, aby ji to obtěžovalo. Nikdo si k tobě nemůže dovolit nic, co se ti nebude líbit. Nikdo ti nesmí ubližovat a dělat věci, který nechceš. Tohle opakuju furt dokola, a hlavně, hlavně mi všechno musíš říct, i kdyby ti někdo říkal, že nesmíš, tak mně musíš hlásit všechno, protože já jsem tvůj nejlepší kamarád, ano?
Vtloukám jí to do hlavy pořád, opakuju to a zkouším ji, jestli ty věci ví. Samozřejmě jí to neopakuju každej den, abych ji neděsila, ale průběžně se ujišťuju, že ví, že se vším za mnou může (musí) přijít.