A ještě něco...
Plácám se v tom taky od puberty. Už tak 4 roky jsem měla klid - to bych mohla psát jako motivující období - připadala jsem si vyléčená, věděla jsem, co chci, byla jsem o moc šťastnější.
Před víc jak rokem přišla krize a od té doby se v tom plácám znovu. Každé ráno si řikám - dnes už ne, musím to vydržet.
Jakmile přijde možnost se přecpat, nevydržím, udělám to a je to tu zpátky.
Teď se už 2 dny držím. A jsem docela odhodlaná.