Tak já jsem byla hodně aktivní před prvním setkáním, měla jsem dokonce i své setkávací místo, pěknou levnou kavárničku, abych ty adepty nestála zbytečně moc peněz (napoprvé jsem trvala na kávě a odmítala jsem pozvání na večeře), a abych neztrácela čas hodinovým lítáním po městě, po kterém jsme zpravidla skončili v pajzlu, kde nebylo slyšet vlastního slova. Pokud mi ten adept nebyl sympatický, tak jsem ho po skončení schůzky slušně odmítla, a pokud mi přišel celkem ucházející, přenechala jsem aktivitu na něm. Někteří sami navrhli další schůzku, jiní řekli, že v setkání nechtějí pokračovat, dva si nechali čas na rozmyšlenou a negativní vyjádření mi poslali mailem a ti další se rozloučili s alibistickým "no tak si kdyžtak zavoláme". U neutrálních a sympatických jedinců jsem pak s oblibou nechávala aktivitu na nich samých, tedy "volný průběh", nepřijatelné jsem aktivně řešila sama.