moje ještě nedorostly ale pamatuju si že já když jsem měla "pubertální xichty" a jiné trable v komunikaci s rodiči, že mě prostě a jednoduše naložili práci. Umýt boty (celé rodině, bezva džob), cvičně přeběhnout hadrem celou koupelnu včetně kachlíků, poutírat prach v celém bytě, nebo venku na zahradě co bylo zrovna aktuální (obvykle plevel), event. dojet nakoupit nebo něco uvařit (resp. třeba oškrábat a nastrouhat brambory apod, zbytek dodělala ona.). Máma měla totiž dojem, že mám moc volného času který jen proležím (no, ležela jsem v knížkách, to je fakt). Tak aby se mi nezkrátily žíly. Občas na mě i ječela, v afektu mi ji i občas lískla. ALE - to všechno mi přišlo relativně ok, proti tomu co dělal táta - vedl dvouhodinový monology o tom jak bych bývala mohla být lepší kdybych se snažila, jak jsem je zklamala, jak mám být vděčná za střechu nad hlavou atd atd, případně když to nezabralo tak nasadil mrazivý výraz a dokázal udělat dusno třeba na 14 dní. S mámou to bylo vyřešené tím že jsem udělala co mi řekla nebo že jsme si v afektíku pěkně zaječely a pak jsme se normálně bavily. A dodnes ráda zahradničím a nechuť k uklízení mám tak nějak průměrnou - žádnou fobii jsem si nevypěstovala