za hulváty, blby, podvodníky...
za podrazy, které mi krev zpění...
za všelijaká nedorozumění...
za to, žes mi dával za vzor lháře..
za nedoručené honoráře...
za kopance, nastavené nohy...
za falešné hrdniny a Bohy...
za lákavé,ale bludné cesty..
za rakovinu a jiné tresty..
za zklamání, kocoviny, depky...
které vytěsní mozek z lebky...
díky za hrůzy, jež byly, jsou a budou-
- bez nich bych už dávno zašla nudou...

tahle poezie Jiřího Žáčka, kterou jsem si dovolila upravit k obrazu svému, mi nějak přirostla k srdci..

diskuzi? čekám!
o všem


v t